Na Srí Lance s dětmi: 11 tipů na nejlepší výlety a aktivity

Na Srí Lanku jezdím s dětmi od jejich roku a půl a od té doby jsme ostrov navštívili několikrát. Stejně jako celá naše rodina, i děti Srí Lanku milují 🙂 Protože máme vlastní ubytování v Tangalle, „základnu“ máme u nás a vyrážíme na výlety po okolí. Mám tedy s dětmi prozkoumané především jižní pobřeží, na které se v dnešním blogu zaměřím. Hodně aktivit je ale univerzálních a dá se podniknout i v jiných částech ostrova. Pokud tedy máte Srí Lanku v hledáčku a přemýšlíte, jak cestu pojmout, aby bavila i děti, snad vám tento článek pomůže a přinese inspiraci.

Obyčejně neobyčejná Srí Lanka

Při cestování na Srí Lanku je super, že země je sama o sobě natolik odlišná od Česka, že pro děti nemusíte příliš vymýšlet zvláštní program. Užijí si i běžný srílanský život a vystačí si s přírodou a místníma kamarádama. Jen pozorování zvířectva všeho druhu vydá na zábavu na celý den. Ráno pravidelně vylézá z laguny hledat něco k snědku obří varan, přes den se po zahradě prohání pruhované veverky a poletují ptáci od ledňáčků po papoušky, sem tam dorazí i páv s chotí. Pláž u nás před domem je nekonečné pískoviště, navíc plné života, takže jednou z oblíbených činností je krom sbírání mušliček také chytání krabů poustevníčků, v moři pak rybiček a velkých krabů. Večer se na střeše usadí tlupa opic a po setmění přijdou na řadu gekoni, malé „ještěrky“, které umí lézt po stěnách i po stropě.

 

Zkrátka, pro děti je celý den na co koukat a když to proložíme koupačkou v moři, cestou tuktukem, nákupem na trhu s exotickým ovocem či večeří v restauraci, kde si můžou pohrát s místními dětmi, je o zábavu postaráno, i když jsme vlastně celý den „nic nedělali“. Navíc Srílančané děti milují a vždy pro ně vymyslí něco navíc – tu je řidič vezme k sobě dopředu a nechá řídit tuktuka, jindy je rybář v přístavu vezme na palubu a ukáže, jak zevnitř vypadá pravá kajuta, nebo je kuchařka pustí až do kuchyně a nechá dle libosti ochutnávat a vařit.

Když se děti naladí na srílanskou vlnu a běžný život se trochu okouká, začínáme vyrážet na výlety a cíleně vyhledávat různé aktivity. Na Srí Lance moc nenajdete atrakce zaměřené přímo na děti, snad s výjimkou velkých měst (v Kolombu je například aquapark, vyzkoušený ho zatím nemáme). Někdy je oříšek najít i obyčejné hřiště. V Tangalle máme jedno, najdete ho téměř na kraji města po levé straně směrem na Mataru. Doporučuji sem zajít v sobotu v podvečer, kdy jednak není takové horko a skluzavky a prolézačky nejsou rozpálené, jednak je tu tou dobou nejvíc místních dětí. Za mne je absence nejrůznějších lákadel pro děti vlastně plus. A většina věcí, které na Srí Lance podnikají dospělí turisté, bude určitě bavit i děti. Níže nabízím naši „top ten“ a jeden bonus 🙂

1. Pláže

Oceán a koupání je samozřejmě jedna z věcí, na kterou se děti těší nejvíc. Srí Lanku omývá Indický oceán a koupání je tedy trochu divočejší, s velkými vlnami. Proto se někdy Srí Lanka na dovolenou s dětmi nedoporučuje. Ty naše by vám řekly, že je to blbost 😀 Čím větší vlny, tím větší legrace. Samozřejmě je potřeba dávat pozor a koupat se jen tam, kde je to bezpečné, na některých místech jsou skály a spodní proudy. Vždy se tedy zeptejte na vašem ubytování nebo místních, kam vyrazit. Jinak z toho ale nemusíte mít obavy.

Přímo v Tangalle máte s dětmi několik možností. Naše prázdninové domy se nachází přímo na pomezí pláží Madilla a Marakoliya. Vydáte-li se po pláži doleva na Marakoliyu, dojdete po 10-15 minutách před resort Mangrove Garden, kde skála v moři tvoří přírodní vlnolam a před ní mělký „bazének“, na koupačku s dětma ideální. Jsou tu k dispozici lehátka a sprchy a stejně jako na jiných místech na Srí Lance je můžete využívat zdarma. Je ale slušností, že si v dané restauraci dáte něco k jídlu nebo alespoň k pití. Směrem od Tropical Garden do města jsou na pláži dva vlnolamy – jeden před restaurací Blue Horizon, druhý před restaurací Kokomos. I u nich je koupání bezpečné a i tady se můžete pohodlně natáhnout na zastíněná lehátka, o která se rozhodně nebudete prát s davy koupáníchtivých turistů.

Moc rádi máme pláž Pallikudawa, kde je moře obvykle klidné. Na okraji zátoky, kde se pláž nachází se, mezi skalami tvoří přírodní „jezírka“. Když byly děti úplně malé, trávili jsme tam hodiny a hodiny, protože právě tady mohou pozorovat a lovit kraby, rybičky, mušle atd. Pro dvouleťáky ráj na zemi 🙂 A vy si k tomu můžete dát třeba pivo z nedaleké restaurace. Na pláži můžete také pozorovat rybáře na katamaránech a když poprosíte, na vratké loďce vás i svezou.

Další fajn pláží pro děti je zátoka poblíž přístavu, někdy nazývaná „Party Beach“. Ta je hodně oblíbená mezi místními a moře je zde velmi klidné. K dispozici jsou tu i převlékárny, nicméně jinak není pláž z těch nejkrásnějších a nejsou tu lehátka. Je tu ale jeden bonus, kvůli kterému sem s dětmi párkrát za pobyt na koupačku zajdu. Hned naproti pláži je restaurace Tangalle Resthouse, kde dělají moc dobrou pizzu (a navíc kuchaře který děti nechá vyrobit si pizzu vlastní). Rodiče si tu zas můžou opravdu dobrou kávu, což na ostrově zasvěceném čaji rozhodně není samozřejmost 🙂 V širším okolí Tangalle je pak pláží vhodných i pro děti několik, například Silent beach, Mawella, Goyamboka, naše nejoblíbenější je ale surfařská pláž Hiriketiya.

2. Chrámy

Nikdy bych to do našich dětí neřekla, ale kupodivu je moc baví návštěvy místních chrámů. Je to pro ně zážitek – od toho, že na posvátnou půdu musí jít bosky, přes darování kytiček lordu Buddhovi až po požehnání od mnicha, který jim odříkávajíc modlitbu na ruku naváže bílou či barevnou bavlnku.

V okolí Tangalle jsou nejzajímavější 3 chrámy: skalní Mulkirigala, která je podobná mnohem známějšímu chrámu v Dambulle. Postupně stoupáte nahoru na skálu a v jednotlivých „patrech“ jsou v jeskyních malované svatyně se sochami Buddhy. Schody jsou místy hodně příkré, pro úplné prcky to tedy není, pokud je tedy nemáte v nosítku, které obecně pro cestování s malými dětmi doporučuji. Čtyřleťačka už to s „jištěním“ od tatínka dala. Nahoře je krásný výhled po okolí.

Druhý chrám, který stojí za návštěvu, je Wewurukannala Viharaya s největší sochou sedícího Buddhy na Srí Lance. Vystoupat se dá až k jeho hlavě a procházet budete místnostmi zdobenými freskami s klasickými buddhistickými výjevy. Prohlédnout si můžete také „síň hříšníků“, kde sochy v životní velikosti názorně ilustrují muka, která čekají na ty, kdo podlehnou svodům na cestě za osvícením. Pokud jsou vaše děti útlocitnější, raději vynechte, naše raubíře to naopak dost bavilo. A do třetice doporučuji chrám Weherahena, jehož větší část se nachází pod zemí a jeho chodby tvoří malé bludiště. S dětma jsme to šli hned dvakrát 🙂

Tip: Pokud dětem /s dětmi čtete, půjčte si nebo kupte knížku Buddhovy pohádky na dobrou noc (autor Dharmachari Nagaraja). Jedná se o převyprávěné „jataka tales“, tedy legendy ze života respektive životů Buddhy. Kromě toho, že se jedná o krásné příběhy s hlubším poselstvím, jataky jsou častým motivem výzdoby na stěnách buddhistických chrámů. Přišly na to naše děti samy, když jeden z příběhů podle obrázku poznaly. Od té doby se snažíme jataky rozpoznávat cíleně a návštěvy chrámů tak hned mají zase další rozměr.

3. Blow Hole

Za menší výletík z Tangalle stojí mořský gejzír Hoommanaya Blow Hole. Krátkou procházkou mezi stánky s mangem, smaženými i typickými sušenými rybami dojdete k vyhlídce, kde skulinou mezi skalami každých několik minut vytryskne gejzír. Jeho výška závisí na tom, jak vysoké jsou vlny, nejvyšší tak bývá v květnu a v červnu. Ale i samotné napjaté čekání a nadšené výkřiky místních, když „to“ přijde, mají svůj půvab, i když je moře zrovna klidnější. Samotná procházka včetně pozorování gejzíru je celkem tak na hodinu, dobře se ale kombinuje s návštěvou výše zmíněného chrámu sedícího Buddhy a pláže Hiriketiya.

4. Rybáři a rybaření

Už v úvodu jsem zmiňovala rybáře a ještě jednou se k nim podrobněji vracím. Ryby, rybáři a související aktivity totiž mohou dětem nejen dětem nabídnout více zážitků, než by se mohlo na první pohled zdát. Rybářství ke Srí Lance neodmyslitelně patří, tvoří téměř 3 % HDP a přímo či nepřímo přináší práci až 2,4 milionům lidí.

V téměř každém městě či vesnici najdete větší či menší přístav nebo rybí trh. U nás v Tangalle máme přístav plný pestrobarevných lodiček také. Kromě toho, že zde ráno koupíte rybu jen před chvílí vytaženou z moře, návštěva přístavu bude pro děti zážitek. Pokud vám to sami nenabídnou, jakože spíš nabídnou, poproste někoho z rybářů, ať vám lodičku zevnitř ukáže, obzvlášť když mu za to nabídnete malé všimné. Kajuta je zevnitř neuvěřitelně malinká a člověk nechápe, jak se sem může vtěsnat 5-6 rybářů, kteří vyráží na moře obvykle na 4 až 5 týdnů.

Další naší oblíbenou rybářskou aktivitou je pomáhat vytahovat z moře obří síť. Ptejte se na „big fishing net“, místní vás navedou. Do moře se připravuje večer, ráno se tahá ven a hemží se rybami všech tvarů a velikostí. Menší rybu si zdarma může odnést každý, kdo pomáhal. Je zajímavé, kolik ochotných pomocníků se po více než hodinové dřině vyrojí na závěrečné minuty, kdy už je síť prakticky venku 🙂 I vy můžete přiložit ruku k dílu a za odměnu dostanete taky nějakou tu čudlu.

A do třetice naše děti baví i samotné rybaření. Dá se domluvit buď organizovaný výlet s některou z agentur, které rybářské výlety nabízí. Vyzvednou vás, zajistí záchranné vesty a úlovek si pak celý můžete nechat. No a nebo to můžete pojmout víc na pankáče a oslovit opět přímo někoho z rybářů, jestli by vás s sebou nevzal na moře. Nás vzal a bylo to super. Teda, děti říkaly, že to bylo super, mně teda pobyt na houpající se lodi nedělal ani trochu dobře, ale děti byly nadšené a co by pro ně člověk neudělal, že. Za takový výlet už se určitě sluší rybáři přiměřeně zaplatit, cenu si raději domluvte předem.

5. Do laguny na kajaku či katamaránu

U lodiček ještě chvíli zůstaneme. Další aktivitou, kterou s dětmi nevynecháme, je půjčení loďky a výlet do laguny. Ta naše začíná hned za Tropical Garden, po ostrově je jich ale spousta a loďky se půjčují na většině míst. Vodáci prominou, pro zjednodušení budu v souladu s místní terminologií říkat danému plavidlu kajak, byť technicky se jedná o kánoi (loď není uzavřená). Na druhou stranu vám k ní dají dvojpádlo, takže čert aby se v tom vyznal. Zatím byly naše děti malé, takže vždy jely jen jako „porcelán“ – uprostřed lod vedle sebe a bez svého pádla. V půjčovně vás vybaví vestou, nepromokavým pytlem na věci a mapou a můžete vyrazit mezi mangrovníky prozkoumávat lagunu a pozorovat ptáky, opice a varany.

Nedaleko Tangalle se pak nachází také ptačí rezervace Kalametiya, která určitě stojí za 30 minut cesty tuktukem. Nejkrásnější je v podvečer a při západu slunce, kdy se vrací hejna ptáků do hnízd. Na výlet vás tady vezmu katamaránem. I tady je to trochu nepřesné, na rozdíl od klasického katamaránu je tento “vyhlídkový”, vejde se na něj pohodlně 4-5 osob plus průvodce a “kormidelník”. Cestou uvidíte spoustu ptáků, buvoly, vodní rostliny a můžete také vystoupit a vylézt na skálu, ze které je, jak už asi tušíte, moc hezký výhled. Dětem vyrobil náš průvodce náhrdelníky z lotosů, nechal je kormidlovat a zastavoval na přání, čímž si je zcela získal 🙂

6. Čajová továrna

Čajové plantáže a továrny patří k „must see“ místům, které nevynechá žádný cestovatel. Málokdo ale ví, že za nimi nemusíte nutně až do centrální části ostrova, ale že je lze navštívit i dole na jihu. Rozlehlé čajové plantáže můžete navštívit i poblíž města Galle, od nás jen něco přes hodinu cesty. Pravda, výhledy nejsou tak malebné, jako v horách, na druhou stranu aspoň děti neremcaj, že musí šlapat do kopce 🙂 Čajových továren je zde více, doporučuji moc hezkou továrnu Handunugoda, která se jako jedna z mála zaměřuje na bílý čaj. Některé stroje, které se zde dosud používají, jsou téměř 150 let staré, továrna je tak „živým muzeem“. Syna zaujaly stroje na třídění větších a menších lístků čaje, dceru zase ochutnávka různých druhů čaje a vy si zde můžete nakoupit kvalitní čaje a vyřešit si tak dárky pro rodinu.

7. Hadí farma

Nedaleko Galle je ještě další zajímavost, hadí farma. Nic pro slabší povahy, ale dětem, které netrpí předsudky, se to moc líbilo a rády si hady pochovaly a nechaly si je věšet na krk. Dospělí zase ocení zasvěcený výklad místního „krotitele hadů“, který se ve svém řemesle dokonale vyzná. Dozvíte se tak, který had je neškodný a kterému se raději obloukem vyhnout (pokud jde o mne, vyhýbám se obloukem všem). Z jedu místních hadů se vyrábí sérum, které vám píchnou, pokud vás uštkne had. Je však potřeba určit to správné, rada odborníka z hadí farmy tedy zní: když vás kousne had, zkuste ho vyfotit nebo si alespoň zapamatovat, jak vypadá. Místo je potřeba zaškrtit a co nejrychleji vyhledat zdravotnické zařízení. Chovatele prý za jeho život uštknul jedovatý had již mnohokrát, tak se mu snad dá věřit, že jím popsaný postup funguje.

8. Želvy

Před pár lety jsem vzala děti do tzv. „želví záchranné stanice“ poblíž města Koggala. Tyto stanice jednak chovají zraněné nebo nějak hendikepované želvy v bazéncích, jednak vykupují od místních vajíčka, aby je ochránili před pytláky a divokými zvířaty. Tak zní oficiální verze místních ochranářů. Po vylíhnutí pak můžete malé želvičky (za nemalý poplatek) sami vypustit do moře. A tady nastává ten zádrhel. Jak jsem zjistila o pár měsíců později díky projektu Chráníme mořské želvy, držení želv v bazéncích, je značně problematické. Kromě hendikepovaných jsou v zajetí často i zdravé želvy a některá centra jsou spíše než záchrannými stanicemi turistickou atrakcí, jejímž cílem je hlavně vydělat. Želvám, zejména těm maličkým, pobyt v bazénku škodí, zakrní jim svaly, nemohou plavat, nevyvinou se jim dostatečně plíce a hlavně ztratí instinkt, kam se v dospělosti za 20-30 let vrátit naklást vejce. Pokud vám tedy jde o skutečnou ochranu želv a nejen podívanou pro děti, těmto líhním se raději vyhněte.

To ale neznamená, že o pozorování želv musíte sebe i děti připravit úplně. Existují totiž záchranné stanice, kde na to jdou jinak. Želvy nedrží v bazéncích, pozorovat je můžete ve volnosti. Želvy po vylíhnutí pouští do moře nejpozději 24 hodin po vylíhnutí, lidé na ně nesmí sahat či na ně večer svítit a fotit je s bleskem. Jedno z takových center je jen kousek od nás v Rekawě. Když máte štěstí, můžete i zde být přítomni u vypouštění malých želviček do oceánu, ale nesmíte na ně sahat. Můžete být i svědky toho, když obří želva vyleze z oceánu a začne klást vejce. Pro malé děti to není, protože na želvy se chodí až tak kolem 21 večer a někdy trvá i dvě hodiny než se želva objeví. Pokud ale máte větší děti, stojí návštěva Rekawy rozhodně za to.

Tip: Pokud chcete zjistit více o tom, jak želvy účinně bránit a jak poznat stanici, která želvy skutečně zachraňuje, podívejte se na web organizace Chráníme mořské želvy.

9. Ptačí park

Kousek od města Hambantota se nachází tzv. ptačí park. Při zhruba hodinové prohlídce potkáte desítky druhů ptáků, od pávů přes plameňáky, papoušky a jeřáby až po pštrosy. Je to krásná podívaná i pro ty, kdo zrovna nepatří mezi vášnivé ornitology. Na závěr pak čeká „zlatý hřeb“ – krmení papoušků. Děti budou nadšené, až se k nim slétne hejno barevných papoušků, kteří jim budou zobat z ruky, vyfotit se můžou i s obřím papouškem ara na ruce. Park je pěkně udržovaný a zastíněný, vstupné vás nezruinuje a za nás je to jedno z nejoblíbenějších míst na výlet s dětmi.

10. Safari a safari park

Pro milovníky a milovnice přírody je safari v některém z národních parků vrcholem pobytu na Srí Lance. Z Tropical Garden si můžete udělat výlet do Udawalawe nebo Yaly. Yala je druhý největší a také nejnavštěvovanější park Srí Lanky, vyhlášený je zejména tím, že zde při troše štěstí můžete spatřit levharty a medvědy. Pro návštěvu s dětmi ale doporučuji spíše Udawalave, kde s pravděpodobnost hraničící s jistotou potkáte slony a to pěkně zblízka. Děti budou určitě nadšené. Jede se otevřeným jeepem, doporučuji tedy dětem nečím zakrát ouška, může tu hodně foukat. Safari se dělá většinou půldenní či celodenní.

Pokud jsou vaše děti na klasické safari ještě moc malé (osobně bych řekla, že to má smysl tak od 4 let), existuje opět kousek od Hambantoty tzv. safari park Ridiyagama. Prohlídku je možné absolvovat buď autobusem nebo jeepem, zvířata se pohybují volně kolem vás. Na rozdíl od národních parků se jedná o zoologickou zahradu, kde jsou k vidění i nepůvodní druhy včetně zeber, antilop, velbloudů či lvů. Na rozdíl od klasických zoologických zahrad zde zvířata mají k dispozici mnohonásobně větší životní prostor a svobodu. Projížďka parkem není tak dlouhá jako klasické safari, můžete si dát i přestávku a stavit se na limču. Za mne fajn a děti nijak neurazí, že lev na Srí Lanku kromě vlajky nepatří 🙂

11. Sloní útulek

Na hranici parku Udawalave se nachází tzv. Elephant Transit Home, který pečuje o osiřelá či zraněná slůňata. Spatřit tu můžete až padesátku malých sloníků různého věku. Ti se mohou pohybovat volně po přilehlém národním parku a každé tři hodiny přichází na krmení umělým mateřským mlékem, u kterého je můžete pozorovat i vy. Probíhá v 9, 12, 15 a 18 hodin. Na rozdíl od tzv. sloního sirotčince v Pinnewale, která je dnes už v podstatě sloní ZOO, hlavním cílem Transit Home je návrat slonů do divoké přírody. Při krmení slůňat a péči o ně je proto kladen důraz na co nejmenší kontakt s lidmi. Sloni jsou také navraceni do divočiny ve skupinách, ve kterých jsou zvyklí žít v rámci útulku. Díky těmto opatřením jsou v navracení zvířat do divočiny místní ochránci velmi úspěšní.

 

A to byl poslední z mých tipů. Jak vidíte možností, co dělat s dětmi na Srí Lance, je spousta. A to jsem se věnovala pouze kousku jižního pobřeží a ještě zdaleka nevyčerpala celý seznam. Pokud máte i vy oblíbená místa, která na Srí Lance navštěvujete, budu ráda, když mi o nich napíšete na email marcela@tropicalgarden.cz A pokud vás kromě tipů na výlety zajímá, jak je to s bezpečností, zdravím, co přibalit a na co si dát pozor, mrkněte na můj starší příspěvek Jak na Srí Lanku s dětmi. tipy a triky ostřílené matky. Těším se, až se potkáme i s dětma na pláži nebo a výletě 🙂